Elfcon






















Co je nového       Předchozí Elfcony      Diskuse o Elfconu       Kontakty a odkazy



Kterak v listopadu v Rožné speciální Elfcon proběhl

Elfcon speciál pro mě začal až nečekaně brzy. Když jsem se ve čtvrtek zalogoval na Průvodce za účelem oznámit, že moje přednáška jaksi nepřipadá v úvahu, objevil jsem v poště veselou PaulManovu hlášku o Elfconu a Hlavním nádraží v 5:40. Tehdy jsem se tomu od srdce zasmál. Když jsem ale v pátek v 5:25 vystupoval z metra, byl můj úsměv výrazně tužší.

Do Rožné jsme tedy s PaulManem dorazili dopoledne. Díky tomu jsem měl možnost zúčastnit se zábavných organizačních záležitostí, jakou jsou třeba pokus o navštívení starostky nebo taková banalitka - potvrzení rezervace v místní restauraci. Návdavkem mi ještě PaulMan rozbil hlavu, no prostě jsme se nenudili. Oba jsme se také snažili něco dospat, v čemž nám bránila poněkud obskurní povinnost(?) běhat ke každému vlaku, který do Rožné zavítá (včetně toho, který začíná v Bystřici nad Pernštejnem a kterým skutečně žádný účastník conu nepřijel). A když už jsme si zrovna ve spánku nebránili sami, starala se o to místní omladina, čerstvě objevivší taje vynálezu, který se z mně neznámých důvodů nazývá zábavná pyrotechnika.

Po čtvrté hodině odpolední přijeli první účastníci, konkrétně brněnská frakce (mimochodem, věřili byste, že se na trase nádraží Rožná - sokolovna Rožná (cca 20 m) mohou dvě skupiny inteligentních (?) lidí (??) minout? Je to experimentálně ověřeno!), o dvě hodiny později následována frakcí pražskou. Tou dobou se již začalo rýsovat, že kompaktní a bohatý program nejspíš nebude až tak kompaktní a bohatý, jak se původně předpokládalo. Vzniklý volný čas jsme strávili společenskou hrou "Máme lano, co s ním?" a poté jsme se vydali uplatnit naši rezervaci.

Záhy byl objeven problém takřka kruciální. Poněkud mimotická (od slova mimo) číšnice a silně asertivní (od slova naser) číšník měli o slově rezervace poněkud mlhavou představu. Po půlhodině blokování hranic hospody se podařilo infiltrovat jeden stůl. Stůl byl vybaven Eurotelem a prohlášen za informační základnu, která bude zbytek elfconího osazenstva zpravovat o stavu plnosti restaurace (vot konspirácia!). My ostatní jsme se šli bavit s lanem. Nakonec se nám všem podařilo dostat se dovnitř, ba dokonce se i najíst. Mně se dokonce povedlo překonat číšníkovu (n)asertivitu a vydobýt si hermelín s brambory ("K tomu hermelínu hranolky?" "Ne, brambory." "Brambory?" "Brambory." "Dej si hranolky...") Akorát tatarku jsem potom nedostal, asi jsem ho naštval. Po velmi vydatné večeři (lidé sedící proti Harkovi totiž z neznámých důvodů ztráceli chuť k jídlu a na talíři jim zůstávala spousta chutných zbytků) jsme se vrátili do sokolovny, kde byla uvalena téměř úplná prohibice za účelem větších zásob na sobotu. Někteří lidé se věnovali společenským hrám (ano, i na lano došlo), Harkonnen testoval, kolik lidí najednou dokáže drbat a hladit, někteří ulehli. Poslední skupina stále nabývala na mohutnosti, až nakonec pohltila všechny.

To kalné ráno... Dopolední program byl tvořen dobytím severního pólu, pardon, besedou s ruským Čechem Pavlem Němcem, který prý také umí wellmi dobře anglicky. Na autogramiádu však bohužel nedošlo - snad příště. Mezitím se připravilo všechno pro hlavní chod sobotního menu - larp. Osazenstvo sokolovny se rozdělilo na čtyři skupiny - non playing non characters (nachcípaní Gudlíci), non playing characters (Pavouk - Mandos, PaulMan a Beren - orel a panna), playing characters (spousta lidí) a konečně nejpopulárnější skupina - playing non characters (Caranthir, Eol, Maeglin, Brodda, teoreticky také Mím - Helcar, Leši, MaedhRos, Dort, Poly). Právě posledně jmenovaná skupina se snažila, zradila koho mohla a společně s proslulými Morgothovými služebníky bílou stranu vyhladila - tak to chodí. Díky šikovné manipulaci organizátorů k oné události došlo právě se setměním.

Následovalo autorské čtení MaedhRos - Vše, co jste kdy chtěli vědět o synech Fëanorových, ale báli jste se zeptat. Poté dorazila Františka Vrbenská, čímž počet dam na conu vzrostl na osm, což znamenalo (zvláště pro nás jaderňáky takřka neuvěřitelných) 33%. Tato osmice byla obohacena o Berena a prohlášena za usnášeníschopnou porotu ve věci povinné soutěže o Mistra Elfconu. Zaslouženě vyhráli ti nejodvážnější, kteří se nebáli odhalit své pod drsnou slupkou schované lyrické nitro (Wulf, Well). Poté jsme se opět odebrali do jámy lvové - hospody. Mimotická číšnice se na nás zřejmě bedlivě připravovala (lihem), čímž její mimóza nabrala na síle (v nestřežené chvíli se nám pokoušela podstrčit langustu a úplně selhala při placení - musela nám všechno věřit).

Po návratu došlo na celou dobu avizované překvapení. Beren a Lúthien spojili své životy svatbou dle prastarého rituálu. Tím byl získán důvod pro všeobecné veselí (tentokrát bez lana). Medovina tekla proudem, hudba zněla, zpívalo se (dodatečně se všem omlouvám) i tancovalo a nakonec alespoň tlachalo až do časného rána.

Neděle nám tudíž začala až zhruba okolo jedenácté hodiny. Na programu bylo čtení zejména orientálních pohádek v podání Františky Vrbenské. Poté první skupina, ke které jsem se přidal i já, Rožnou opustila. Zbytek se věnoval uklízení a volné zábavě (zda došlo i na lano, to nevím).

Elfcon vždycky dokáže přijít s něčím novým. Po bezkontaktním larpu z conu minulého přibyl do skladiště kuriozit con bez přednášek. Člověk se v Rožné pokaždé přesvědčí, že dobrou zábavu tvoří lidé, ostatní věci jsou víceméně doplněk. No, i když takové pěkné horolezecké lano...



Dort