Elfcon



















Co je nového       Předchozí Elfcony      Diskuse o Elfconu       Kontakty a odkazy



Elfcon 2002

Letošní Elfcon byl očekáván se značnými obavami. Po vzoru loňského ročníku, kdy se počet účastníků oproti prvnímu Elfconu zdvojnádobil, jsme čekali opětovný nárůst návštěvnosti. Naštěstí Základní škola ve Štáflově ulici, jež nás již druhý rok hostí, nás obdařila celým spodním patrem, takže jsme větší počet lidí zvládli. Navíc jsme přece jen nedokázali odolat tomu, co se dnes děje na všech conech, tedy nástupu počítačové techniky. A tak jsme tentokráte technikou disponovali po celý průběh conu. Díky tomu jsme mohli rozjet videolinii programu pro ty, kterým by nevyhovovaly přednášky a nebo by se jim nechtělo na LARP. Takže jsme museli doufat, že nám to bude fungovat. Ehm ...

Pro přehlednost a jednoznačnost jsme místnosti na conu označili podle slavných míst ve Středozemi - Imladris bylo sídliště moudrosti a příběhů, místo pro přednášky. Dagorlad, bitevní pláň, na které se vojska srážela a muži umírali, byl název pro místnost turnajovou a všeobecně herní. Dno Pytle, klidné a domácké místo, bylo jmého pro náš bar. V temném Mordoru se potom promítalo video. Do Mandosu si potom bytosti chodily odpočinout a zregenerovat, aby byly zase dál schopné vychutnávat Elfcon. A místnost Minas Morgul, strašné to místo z nočních můr, bylo sídlo Devítky Organizátorů a jejich služebníků.

První návštěvníci přijeli jestě hluboko v době, kdy jsme pilně připravovali místnosti. Odeslali jsme je do naší oblíbené cukrárny a pokračovali v práci. V půl páté, kdy dorazila první várka těch, kteří přijeli vlakem, už jsme měli vše jakž takž hotovo a tedy jsme se na ně vrhli. Okradli jsme je o vstupné a donutili je vepsat se do prezenčky. A pak už začal program pro ně, zatímco my pobíhali, upravovali, instalovali, dodělávali, zušlechťovali.

První položkou v programu byl film, který vyplňoval dobu, která zbývala do první přednášky, jíž byli Gudrun zpracovaní Elfové v díle Vladimíra Šlechty. Já ji navštívil krátce, ale přišla mi dobře a zajímavě připravená. Po přednášce přišlo slavnostní zahájení, kdy se účastníci od nás dozvěděli, co nesmí, co musí a co můžou, a že už teda jako začal Elfcon 2002, toho času ročník třetí. Po zahájení začal Well přednášku o Pánu Prstenů, tentokrát pro obrovský objem informací rozdělenou na dva více než jedenapůlhodinové bloky.

V Modroru se promítaly filmy, v Dagorladu se rozhořely hry (deskové i RPG), přišly první problémy s technikou, rozjel se bar. Díky přetížení sítě ovšem musel být záhy přesunut na provizorní působiště, vážných problémů to však příčinou naštěstí nebylo. Lidi se vesele bavili a čas ubíhal. Přišla noc.

Ráno pro nás přichystalo počasí notný šok - sněžilo. Pro ty, již byli dychtící hrát LARP, však jen malá nepříjemnost, již jsme podobné podmínky zažili. Den byl tedy pro LARP jak stvořený. Já vyrazil s CP na výpravu na herní území, protože jsem byl jediný, kdo o něm věděl a mohl jít s nimi. Bar vesele baroval a poté, co se naše eskadra vrátila z terénu, všichni LARPuchtiví se shromáždili v Imladris, aby vyslechli pravidla a instrukce k postavám. Já se mezitím vydal na nádraží, abych jen zjistil, že Františka vinou špatných informací ČD přijede až těsně před LARPem. Načež přišla na řadu přednáška paní Laisi Finwen, jež nám přiblížila obyčejný život elfů včetně hudby, scének z jejich života a svých vlastních elfích (a hobitích :)) dětí. Bylo to krásné a půvabné a i trpaslíci a přišedší skřeti byli unešeni.

Poledne bylo ve znamení přípravy na odchod na LARP. Ti, kteří i přes počasí, které vádlo, stále dychtili hrát, se shromáždili a kolem půl hodiny po poledni již mířili plně ozbrojeni na místo, v čele jim pak šel Gil-Galad, král elfů, který vedl poslední rozdělenectví elfů, lidí, trpaslíků a skřetů do boje. Já LARP neviděl. Sužovaly mě několikeré problémy, a tak jsem radši společně s Gudrun koordinoval situaci ve škole. Před třetí hodinou jsme se potom vydali na místo LARPu, abychom se stali svědky některých zajímavých událostí a dějových zvratů, ku spatření byli například neviditelná elfka a neviditelný trpaslík, kterak Sauronovi boří jeho věže. Bylo též možno popatřiti na sochu Gil-Galada, jenž po elfím způsobu příliš nedbal na tepelnou izolaci a mrzl. Jeho zástupkyně zatím vesele plánovala, jak porazit Saurona a celkem se jí to dařilo, Sauron se však ještě nechtěl snadno vzdát a ve vhodnou chvíli oženil Gil-Galada (jenž po ledové kúře ve své věži ani moc neprotestoval) za vládkyni východňanek, poté však byl sám lapen do manželských tenat a to i přesto, že sám z Jednoho vytvořil Fragmenty Jednoho. Bílí (historicky poprvé) vyhráli.

Jestli Elfconu zůstalo ještě něco původního, tak to byl fakt, že jsme se houfně po LARPu přesunuli do krčmy v místním HavlBrodě a pojedli něco tamní krmě. Nutno říci, že krmě výborná a porce dobré, obsluha však u jednoho stolu natolik uvázla, že jeho osazenstvo čekalo na jídlo poněkud déleji. Mezi tím vším pobíhala Gudrun paparazzi a fotila, povídala a prostě i jinak na ní bylo vidět, že LARP prožila jen jako fotoreportérka. A jako vždy se během večeře probíraly zážitky z LARPu, trápily Šílené elfky, bylo to jediné místo, kde se mohl pít alkohol a vůbec to bylo jako stvořené pro popovídání si s lidmi, dokud jsme se zas nevrhli do víru dění.

Což jsme udělali smutně brzo a opět nám začaly povinnosti. Pokračoval program, notně upravovaný díky technice, která odmítala fungovat (elfové si s těmi vymoženostmi holt příliš nerozumí :)), rozběhly se konečně turnaje, kde účastníci dokazovali své dovednosti v Aréně, Talismanu a Piškvorkách, promítalo se video. Bar utěšeně fungoval a lidi, i když přišli z večeře, měli pořád hlad. To bylo dobře a my jsme to podporovali. Tyto večerní hodiny ovšem probíhaly tak hekticky, že celý náš dojem se příliš neliší od toho, co jsem tady tak zkráceně napsal.

Program běžel až do pozdních nočních hodin, nejdřív Well odpřednášel přednášku o připravovaném druhém filmu Pána Prstenů a poté Františka přednášela o mýtických bytostech. Ani jednu přednášku jsem bohužel nebyl schopen stihnout. Poté ještě dlouho do noci probíhala zábava, hrálo se i něco písní a karet, povídalo se o mnohých tajích všehomíra a někteří méně odolní (a hlavně šťastnější) odešli spát.

Ráno jsme vstávali velice neochotně a hlavně později, než bychom chtěli. Zrovna začínala Skogenova přednáška o skřetech, kde rozebíral jejich převážně pohlavní a rodinný život (prý docela zasvěceně, studium skřetů musí být jistě jeho koníčkem). Dohrávaly se turnaje. Lidem se počal do obličejů vkrádat zvláštní smutný pocit, jenž se s přibližujícím se koncem prohluboval. Ono se jim snad na Elfconu líbilo, říkali jsme si. Vždyť skoro nic nešlo, jak mělo! Jenže Elfcon nikdy nedělala Elfconem profesionální příprava, ale lidi a elfconí atmosféra. A ta se, ani mezi necelou stovkou lidí, neztratila.

My jsme také svou chuť do dalších ročníků neztratili. Z Elfconu jsme si přivezli kromě obrovské únavy a občasných rozepří a nedorozumění mezi sebou mnoho zkušeností a jistě příští ročník stvoříme. Byla by škoda, kdyby tak velká tradice, jakou se již Elfcon za pouhé 3 roky stihl stát, zemřela. A z ohlasů, jež jsme po letošním Elfconu posbírali, je znát, že ani letos naše práce nebyla nadarmo a mnoho lidiček odjelo o něco obohaceno.

Gror