Když se LARP nachýlil ke konci, přišel čas pro skupinové fotografie - na první je roztěkaná bílá strana, na druhé můžete popatřit cílevědomé Ormgothovy bijce, mezi něž patřil i můj Glaurung, drak lásky. Nemusím už snad více naznačovat, kdo zvítězil, jenom bych rád znovu zdůraznil význam zrádců (mimochodem, na naši stranu jsem získal i Galdorova Thorondora, původně spíše nestranně-organizátorskou postavu), falešných zpráv a intrikaření. Inu, lež má sice krátké nohy, ale to ve srovnání s Amarthem každý.

     

Po LARPu jsme si zpátky v hlavním stanu spočítali kosti a oplakali rozbité zbraně, ale k žádným závažným škodám na zdraví ani na majetku naštěstí nedošlo. Část účastníků vyrazila do nedaleké hospůdky Rebelův sklípek, kde nám vcelku ochotná obsluha přichystala něco vydatné krmě. V kombinaci se skvěle fungujícím barem tak byla zaručena relativní plnost účastnických žaludků a ve třídě přítomným křečkům nehrozilo sežrání.

     

Na Elfcon dorazil i slovutný organizátor Avalconů a Euroconu Vašek Pravda, který nám s letošním Elfconem značně pomohl, za což mu patří tisíceré díky. Mimo jiné nám zajistil propůjčení vysoce výkonného počítače a moje přednáška o filmovém Pánu prstenů tak mohla být doplněna řadou fotek a promítáním upoutávek. Dále mi s přednáškou pomohla Františka se svým ultrasilným kafem a Plazec, který u sebe náhodou měl CD s druhou upoutávkou. I jim samozřejmě děkuji a doufám, že všichni ty téměř tři hodiny mého výkladu přežili ve zdraví.

     

Pak konečně přišla na řadu hvězda každého (Elf)conu, Františka Vrbenská. Její přednáška o legálním násilí byla netradičně pojatá, ale, jako ostatně vždy, výborně zpracovaná. Publikum včetně trpaslíků při líčení všemožných způsobů brutálního vraždění ožilo a zanedlouho přešla přednáška v diskusi na různá nesnadná témata. Debatování neutichlo ani po oficiálním ukončení přednášky a opět trvalo až téměř do rána.

     

Při životě nás celou noc udržoval čaj, kafe, Semtex a pochopitelně také toasty, na něž každý účastník jistě s láskou vzpomíná. Tato božská mana nás postavila na nohy i onoho nedělního rána, kdy už se Elfcon nezadržitelně blížil ke konci. Přednáškám stále nebyl konec a ve školní třídě konečně došlo i na výuku, když se Pavouk snažil zájemce zasvětit do tajů elfštiny.

     

Con byl oficiálně ukončen tradičním pořadem O conu po conu, při kterém byl Elfcon i přes několik drobných zmatků s programem zhodnocen jako velmi úspěšná akce. Účastníci začali vyklízet tělocvičnu, spacáky se vrátily do batohů, naposledy se braly do rukou zbraně, které jako by prosebně volaly: "Nechcete si ještě zašermovat, na poslední chvíli si ublížit, rozmlátit nás?" Ale nakonec se tělocvična ponořila do úplného ticha a její vyparketovaný chřtán zel prázdnotou.

     

U organizátorského stolku došlo k posledním vyúčtováním, lidé se loučili a slibovali si další setkání, ať už v reálném životě či alespoň na internetu. Organizátoři zodpovědně vyřešili nelehký úkol likvidace zbytků z baru, předběžně projednali organizaci Elfconu 2002 a nakonec si společně s několika posledními účastníky conu stihli ještě zazpívat.
A to už byl úplný konec třetího Elfconu, akce nadmíru vydařené, lidi bavící a sbližující, zkrátka úspěšně pokračující v elfconí tradici. Věřím, že se s mnohými účastníky za rok opět shledám a i další víkendy prožité pod vlajkou Elfconu budou tak kvalitní, jako byl tento.